|
| |
|
|
Chování osob v kontrolovaném pásmu v Jaderné elektrárně Temelín
SKOKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá režimovými opatřeními radiační ochrany při práci v kontrolovaném pásmu v Jaderné elektrárně Temelín, a to především používáním osobních ochranných pracovních pomůcek. V teoretické části práce je uveden popis režimových opatření pro práci v kontrolovaném pásmu, používaných základních i doplňkových ochranných pracovních pomůcek, postup vstupu do kontrolovaného pásma a výstupu z kontrolovaného pásma a popis záchytných bariér, na kterých se provádí měření povrchové kontaminace. Součástí je také popis systému optimalizace dávek pracovníků a principů, které se používají k zajištění této optimalizace v praxi. V práci jsou uvedena podrobná pravidla pro použití ochranných pracovních pomůcek vzhledem ke konkrétním pracovním podmínkám a radiační situaci. Hlavní výzkumnou částí práce jsou přehledy průchodů osob přes hranice kontrolovaného pásma a přehledy případů záchytu osob v měřicích přístrojích z důvodu kontaminace. Tyto údaje jsou zpracované do tabulkové a grafické formy a uspořádány tak, aby byly zřejmé souvislosti mezi použitím osobních ochranných pomůcek a kontaminací pracovníků. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou režimová opatření radiační ochrany důsledně dodržována a zda je potřeba navrhnout nějakých změn pro jejich zlepšení. Pro toto zjištění byly použity veškeré informace o provozu kontrolovaného pásma, dostupné legislativní zdroje, údaje ze systému elektronické osobní dozimetrie a jednotného systému sledování neshod událostí. Klíčovými zjištěními jsou údaje o počtech případů odstranění kontaminace těla s použitím lékařských postupů a o počtech případů vnitřní kontaminace osob. Lékařské zákroky byly nutné pouze ojediněle, v roce 2016 se jednalo o 2 zákroky, v předchozích 5 letech nedošlo k žádnému případu. K vnitřní kontaminaci osoby nedošlo v žádném případě za celou dobu provozu kontrolovaného pásma Jaderné elektrárny Temelín.
|
|
| |
|
|
Logistické zabezpečení zásahu při výskytu slintavky a kulhavky ve velkochovu s 300 kusy skotu
ŘEZNÍČKOVÁ, Martina
Slintavka a kulhavka je akutní, velice nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, prasata). Primárním zdrojem nákazy je nemocné zvíře, sekundárním zdrojem jsou jakékoli předměty kontaminované původcem onemocnění. Často přenášejí infekci i lidé (na botách či oděvu). V dnešní době se nejvíce hovoří o výskytu slintavky a kulhavky ve Velké Británii, ale ohniska nákazy tohoto onemocnění můžeme hledat na mnoha jiných místech po celém světě. Přestože poslední výskyt slintavky a kulhavky byl v České republice zaznamenán v roce 1975, existuje i v současné době reálné riziko zavlečení této nákazy na naše území. Lidé se slintavkou a kulhavkou mohou nakazit jen velmi vzácně. Také většina zvířat je schopna tuto nemoc přežít, přesto zavlečení nákazy do chovů znamená obrovské ekonomické ztráty. Proto mnoho zemí považuje za nezbytné bojovat proti nákaze všemi dostupnými prostředky. Důraz je kladen především na prevenci a přípravu různých plánů a přípravu odborníků. V případě jakéhokoli podezření z výskytu slintavky a kulhavky je nezbytně nutné dodržovat nezbytná opatření. Jen díky důkladné přípravě a správnému dodržování veškerých opatření můžeme s touto nebezpečnou nákazou efektivně bojovat, byť za cenu životů mnoha zvířat.
|
host ::
RSS.